Německý sociální příspěvek Bürgergeld, který má brzy změnit název na Grundsicherung, má pomáhat lidem v těžkých životních situacích dočasně překonat problémy. Nová studie nadace Bertelsmann však přináší překvapivá zjištění o skutečném chování příjemců této dávky. Výzkum odhaluje, že více než polovina dotázaných příjemců aktivně nehledá pracovní místo.

Mezi dubnem a červnem bylo osloveno přibližně tisíc příjemců dávky Bürgergeld ve věku od 25 do 50 let. Jak informuje Bild.de, 57 procent účastníků průzkumu uvedlo, že v předchozím měsíci nehledali nové zaměstnání. Účastníci průzkumu nejčastěji odůvodňovali tuto situaci psychickými nebo chronickými onemocněními a nedostatkem vhodných pracovních míst.

Zdravotní problémy jako hlavní překážka

Až 74 procent, tedy přibližně tři čtvrtiny respondentů, kteří aktivně nehledali pracovní místa, poukázaly na zdravotní problémy jako hlavní důvod. Celkově 45 procent všech dotázaných příjemců dávky Bürgergeld uvedlo psychické nebo chronické onemocnění. Dalších 49 procent, tedy téměř polovina, odůvodnila svou nečinnost příliš malým počtem vhodných pracovních míst.

Další důvody nečinnosti

Čtvrtina respondentů, přesně 25,5 procenta z této skupiny dotázaných, uvedla, že hledání práce by nezlepšilo jejich finanční situaci. Přibližně 22 procent, což představuje něco více než pětinu, bylo podle vlastních slov vázáno péčí o děti nebo příbuzné. Jedenáct procent respondentů uvedlo, že se finančně udržují nad vodou pomocí příležitostných prací.

Čas věnovaný hledání práce

I mezi těmi, kteří aktivně hledají zaměstnání, většina podle studie investuje do vyhledávání volných míst poměrně málo času. Dvacet hodin nebo více týdně věnuje hledání práce jen šest procent. Přibližně 26 procent investuje do hledání zaměstnání až devět hodin týdně.

Podle údajů nadace Bertelsmann v současnosti pobírá v Německu dávku Bürgergeld podle statistik 1,8 milionu lidí, kteří jsou evidováni jako nezaměstnaní a jsou tedy v zásadě schopni pracovat. Studie byla zaměřena na příjemce dávek ve věku mezi 25 a 50 lety, kteří dostávají Bürgergeld nejméně rok a jsou nezaměstnaní nebo hledají práci.

Nedostatečná podpora ze strany úřadů práce

Až 43 procent dotázaných uvedlo, že od úřadu práce Jobcenter ještě nedostali žádnou nabídku pracovního místa. Celkově 38 procent podle vlastních slov zatím nevyužilo žádná vzdělávací opatření. Nabídky na vzdělávání poskytují úřady práce podle průzkumu především absolventům základních škol, méně často však ženám, zejména těm s dětmi.

Výzva ke změně přístupu

Nadace vyhodnotila výsledky jako důkaz potřeby změněného přístupu. Expert nadace Tobias Ortmann vysvětlil, že pokud chronická nebo psychická onemocnění neposkytují reálnou šanci na integraci na trh práce, měl by se prozkoumat přechod ze základního zabezpečení do vhodnějšího systému podpory, jako je sociální pomoc nebo důchod pro osoby se sníženou schopností výdělku. Podle něho je nutný konstruktivní přístup k situaci.

Další expert nadace pro trh práce Roman Wink prohlásil s odkazem na průzkum Institutu pro aplikovaný ekonomický výzkum a institutu Soko, že úřady práce musí nově stanovit priority. Dodal, že úřady práce potřebují méně byrokracie a více zprostředkování, musí dostat lidi do vhodné práce. Celková vzorka 1006 dotázaných byla vybrána Institutem pro výzkum trhu práce a povolání Federální agentury pro práci. Celkový průzkum je tematicky širší zaměřený a má poskytnout poznatky o životní realitě příjemců dávky Bürgergeld a o překážkách při nástupu do zaměstnání.

Kritika prezentace výsledků

Paritätischer Gesamtverband kritizoval veřejnou prezentaci výsledků. Studie zachycuje výhradně dlouhodobé příjemce dávky Bürgergeld více než jeden rok, a ne příjemce dávky celkově, což zkresluje obraz. Tvrdění, že polovina nehledá práci, je zavádějící. Ve skutečnosti mělo 59 procent nehledajících legitimní důvody, jako je nemoc nebo účast na opatření. Ze zbývajících 41 procent bylo zase 73 procent aktivně na hledání práce.