Ruský prezident Vladimir Putin pronesl vyhlášení, které vyvolává otázky o jeho skutečných úmyslech vůči Evropě. Šéf Kremlu uvedl, že Rusko nemá v plánu bojovat s Evropou, ale pokud bude Evropa chtít bojovat proti Rusku, je okamžitě připraveno. Toto vyhlášení zaznělo krátce před setkáním 73letého vůdce s americkou delegací. Podle portálu Bild.de vyvolává Putinova rétorika obavy z možného dalšího útoku.

Kremelská propaganda a ospravedlňování agrese

V propagandě Kremlu jsou Evropané a NATO prezentováni jako agresoři. Právě takto Putin ospravedlnil svůj útok na Ukrajinu v roce 2022, který označil za údajnou obranu. Odborníci se ptají, zda nyní opakuje stejné schéma, aby připravil půdu pro další agresi. Ruské provokace jsou již v současnosti na denním pořádku, zejména v prostoru NATO, kde drony nebo dokonce stíhačky MiG neustále testují protivzdušnou obranu západního spojenectví.

Stanovisko expertů a německé vlády

Odborníci však bezprostředně nepočítají s další vojenskou operací Ruska. Německý ministr obrany Boris Pistorius z SPD vloni vydal direktivu, že Bundeswehr musí být do roku 2029 připraven na válku, aby se předešlo nejhoršímu. Přesto Putinovo vyhlášení nebylo náhodné a sleduje podle odborníků konkrétní cíle.

Skutečné záměry za Putinovým vyhlášením

Tlak na evropské finance a pozice

Bezpečnostní expert Nico Lange z MSC vysvětlil pro Bild, že Putin se snaží odradit Evropany od využití zabavených ruských peněz, a právě proto by to měli udělat rychle. Bezpečnostní expert profesor Carlo Masala z Bundeswehr-Uni München uvedl, že skrytá hrozba slouží k tomu, aby Evropané změnili svou pozici na pozici USA, což však neznamená, že hybridní válka, například prostřednictvím neustálých provokací v prostoru NATO, nepokračuje.

Oslabení NATO a odrazení od podpory Ukrajiny

Politický expert profesor Thomas Jäger z Univerzity v Kolíně řekl pro Bild, že Putin chce tímto signalizovat, aby se Evropané drželi mimo ruskou válku proti Ukrajině a nejlépe zastavili dodávky zbraní. Má to vyvolat otázku, zda by USA přispěly k obraně Evropy, a tak dále šířit pochybnosti o účinnosti vzájemné pomoci v NATO. Americký think-tank Institute for the Study of War napsal, že Putin se snaží svalit vinu za ruské odmítnutí jakýchkoli variant mírového plánu na Evropu a hrozí jí, aby ji odradil od účasti na mírovém procesu.

Výsledek jednání s Trumpovým týmem

V úterý se situace potvrdila přesně takto. Trumpův tým vyšel Putinovi značně vstříc, ale ani po pěti hodinách jednání nedokázal z Kremlu získat ani minimální ústupky. Nálada mezi Putinem a Trumpovým týmem byla demonstraktivně přátelská, Kreml však neustoupil ani o milimetr od svých maximálních požadavků. Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov po pětihodinovém rozhovoru s americkými vyslanci uvedl, že je ještě mnoho co dělat.