Pětihodinové jednání mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem a hlavním vyjednavačem amerického prezidenta Donalda Trumpa se zřejmě skončilo bez průlomového pokroku v zajištění mírové dohody pro Ukrajinu. Mluvčí Kremlu označil setkání v Moskvě za konstruktivní, ale některé části plánu zůstávají pro Rusko nepřijatelné. Trumpův zvláštní vyslanec Steve Witkoff a zeť Jared Kushner se zúčastnili jednání po týdnech intenzivní diplomacie zaměřené na ukončení války. Americký tým se po odchodu z Moskvy nevyjádřil. Jak informuje BBC, americká delegace opustila Moskvu bez oficiálního komentáře k výsledkům setkání.

Putinovy výhrady k mírovému plánu

Putin v úterý uvedl, že změny navrhované Kyjevem a Evropou k mírovému návrhu podporovanému USA jsou nepřijatelné. Dodal, že pokud Evropa chce jít do války a začne ji, Rusko je připraveno hned teď. Ukrajina a její spojenci lobovali u USA za úpravu návrhu mírové dohody, kterou Bílý dům chtěl rychle schválit a Kreml předtím naznačil, že je vůči němu otevřený. Tento plán, který byl po úniku do médií v listopdu široce vnímaný jako příznivý pro Rusko, prošel v posledních týdnech několika změnami.

Reakce Kremlu na moskevské setkání

Vy jádření Putinova poradce

Na otázku o návrhu po moskevském setkání Putinův vysoký poradce Jurij Ušakov uvedl, že Kreml souhlasil s některými body, ale některé věci kritizoval. Dodal, že ještě nevypracovali kompromisní znění a že je čeká hodně práce. Klíčové neshody mezi Moskvou a Kyjevem přetrvávají, včetně otázky, zda Ukrajina souhlasí s postoupením území, které stále kontroluje, a bezpečnostních záruk poskytovaných Evropou.

Rozdíly mezi Moskvou a evropskými spojenci

Moskva a evropští spojenci Ukrajiny zůstávají výrazně rozděleni v očekáváních, jak by mělo mírové řešení vypadat. Putin před jednáním ostře kritizoval evropské lídry, kteří podporovali obrannou válečnou snahu Kyjeva od začátku ruské invaze v plném rozsahu v roce 2022. Uvedl, že evropští lídři se klamou, že mohou Rusku způsobit strategickou porážku. Jeho země podle něj neplánovala jít do války s Evropou, ale pokud Evropa najednou chce jít do války a začne ji, jsou připraveni hned teď.

Zelenskyj očekává informace od amerického týmu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že očekává, že ho americký tým bude informovat o rozhovoru v Kremlu po setkání, ačkoli nebylo jasné, zda Witkoff a Kushner poletí do Kyjeva nebo jiných evropských hlavních měst na další osobní jednání. Před konáním jednání v Kremli ukrajinský lídr v úterý řekl, že existuje příležitost ukončit válku nyní více než kdy jindy, ale že prvky návrhů je ještě třeba dopracovat. Vše závisí na dnešních diskusích, řekl Zelenskyj na tiskové konferenci během oficiální návštěvy Irska.

Ukrajinské požadavky na mírová jednání

Zelenskyj uvedl, že neexistují jednoduchá řešení, a zopakoval trvání své země na tom, aby se Kyjev zúčastnil mírových diskusí a aby byly dohodnuty jasné bezpečnostní záruky, jako je členství v NATO – krok, kterému se Rusko dlouhodobě brání a Trump jej vyloučil. Musíme zastavit válku takovým způsobem, aby se Rusko za rok nevrátilo, dodal Zelenskyj. Ukrajinští představitelé absolvovali v posledních týdnech dvě kola jednání na vysoké úrovni o návrhu plánu, kterých se zúčastnili Witkoff, Kushner a americký ministr zahraničních věcí Marco Rubio. Bílý dům uvedl, že návrhy byly v důsledku toho velmi propracované, ačkoli podrobnosti aktualizovaného plánu nebyly potvrzeny.

Trumpova vyjádření a postoj Washingtonu

Putin, který věří, že Rusko má iniciativu na bojišti, se ještě minulý týden jevil jako neústupný ve svých požadavcích, zatímco Zelenskyj opakovaně uvedl, že nikdy nevzdá kontrolu nad východními ukrajinskými regiony. Během úterních jednání Trump řekl svému kabinetu ve Washingtonu, že konflikt nebylo lehké vyřešit, a popsal konflikt jako nepořádek. V rozhovoru pro Fox News vysílaném v úterý Rubio uvedl, že USA v posledních týdnech dosáhly určitého pokroku, ale odmítl se vyjádřit, jak velmi je přesvědčen, že dohodu lze dosáhnout, přičemž uvedl, že hodně závisí na ruském prezidentovi. Pokračoval, že rozhodnutí musí v případě Ruska udělat jen Putin – ne jeho poradci, jen Putin. Putin může tuto válku na ruské straně ukončit.

Evropská odpověď a situace na frontě

Evropští spojenci Kyjeva čelili americkému 28bodovému plánu vlastním dokumentem, který odstranil mnoho z nejspornějších prvků, jako například washingtonské uznání Doněcku a Luhansku jako de facto ruských. Zelenskyj se v pondělí setkal s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, přičemž se k setkání virtuálně připojilo několik evropských lídrů. Macron uvedl, že neexistuje žádný finalizovaný plán, o kterém by se dalo mluvit, a že ho lze dosáhnout pouze se vstupem Ukrajiny a Evropy.

Pokračující boje na východě Ukrajiny

Mezitím v úterý pokračovaly boje na frontových liniích. Ukrajinská armáda uvedla, že stále bojuje s ruskými vojsky v klíčovém východním městě Pokrovsk, což je v rozporu s tvrzením Moskvy, že ho dobyla. Ruské ministerstvo obrany sdílelo na Telegramu video, které údajně ukazuje jeho vojáky držící vlajky v strategicky důležitém městě, které se pokoušejí dobýt více než rok. Ukrajinské východní vojenské velení tvrdilo, že Rusko se pokusilo zasadit vlajku ve městě, aby propagandisté mohli říci, že bylo dobito. Rychle utekli a pokračuje vyčišťování nepřátelských skupin, uvedlo ve vyhlášení na sociálních sítích. Ukrajinská armáda uvedla, že její síly stále kontrolují severní část města, přičemž ruské jednotky utrpěly těžké ztráty, zatímco mezinárodní pozorovatelé také zpochybnili ruské nároky na oblast. Armáda v Kyjevě také odmítla ruská tvrzení, že dobyla severovýchodní ukrajinské pohraniční město Vovčansk, a uvedla, že výrazně zlepšila svou pozici v severovýchodním městě Kupjansk, které Rusko tvrdilo, že dobylo před dvěma týdny.

Historický kontext a důsledky konfliktu

Od kdy Rusko napadlo Ukrajinu 24. února 2022, byli zabiti nebo zraněni desetitisíce vojáků – spolu s více než 14 000 civilisty podle OSN. Civilní cíle včetně mateřských škol, nemocnic a obytných budov byly zničeny nebo vážně poškozeny nočními útoky dronů nebo raket. Konflikt mezi dvěma bývalými sovětskými státy sahá až do roku 2014, kdy byl sesazen proruský prezident Ukrajiny a Rusko reagovalo anexí Krymu a podporou ozbrojených povstání na východě Ukrajiny.