Nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí označil protivládní demonstranty za ‚výtržníky‘, kteří se snaží ‚potěšit prezidenta USA‘. Protesty, které trvají již 13. den, vypukly kvůli ekonomické situaci a přerostly v největší za poslední roky. Vedly k výzvám k ukončení Islámské republiky a někteří dokonce žádají obnovení monarchie. Podle organizací na ochranu lidských práv zahynulo nejméně 48 demonstrantů a 14 příslušníků bezpečnostních sil. Jak informuje BBC, v zemi platí výpadek internetu.

Trumpovy výhrůžky a Chameneího odpor

Trump v pátek ve Washingtonu prohlásil, že USA ‚je velmi tvrdě udeří tam, kde to bolí‘. Dodal, že jeho administrativa pozorně sleduje situaci v Íránu a jakékoli zapojení USA neznamená ‚vojáky na zemi‘. Prezident USA poznamenal, že se mu zdá, jako by lidé přebírali kontrolu nad určitými městy, což ještě před pár týdny nikdo nepovažoval za možné. Tyto poznámky odrážejí jeho vyjádření ze čtvrtka, kdy slíbil, že íránskou vládu ‚velmi tvrdě udeří‘, pokud ‚začnou zabíjet lidi‘. Chameneí zůstal ve svém televizním projevu v pátek vzdorný. Šestaosmdesátiletý vůdce uvedl: ‚Ať každý ví, že Islámská republika se dostala k moci krví několika set tisíc čestných lidí a neustoupí před těmi, kteří to popírají.‘ Později v poznámkách určených shromáždění podporovatelů a vysílaných ve státní televizi Chameneí zdůraznil, že Írán ‚se nebude vyhýbat vypořádání se s destruktivními prvky‘.

Íránský dopis OSN a mezinárodní reakce

Írán poslal dopis Bezpečnostní radě Organizace spojených národů, v němž obvinil USA z toho, že změnily protesty na to, co nazval ‚násilnými subverzními akty a rozsáhlým vandalismem‘ v Íránu. Íránský velvyslanec při OSN obvinil USA z ‚zasahování do vnitřních záležitostí Íránu prostřednictvím hrozeb, podněcování a záměrného povzbuzování nestability a násilí‘. Mluvčí OSN Stéphane Dujarric uvedl, že Organizace spojených národů je velmi znepokojena ztrátami na životech. Prohlásil, že lidé kdekoli na světě mají právo pokojně demonstrovat a vlády mají odpovědnost chránit toto právo a zajistit, aby bylo respektováno. Ve společném prohlášení lídři Spojeného království, Německa a Francie uvedli, že jsou ‚hluboce znepokojeni zprávami o násilí ze strany íránských bezpečnostních sil a důrazně odsuzují zabíjení demonstrantů‘. Francouzský prezident Emmanuel Macron, britský premiér Sir Keir Starmer a německý kancléř Friedrich Merz prohlásili, že íránské orgány mají odpovědnost chránit vlastní obyvatelstvo a musí umožnit svobodu projevu a pokojné shromažďování bez strachu z odplaty.

Oběti protestů a zatýkání

Počty obětí podle organizací

Od začátku protestů 28. prosince bylo kromě 48 zabitých demonstrantů zatčeno i více než 2 277 jednotlivců, uvedla americká organizace Human Rights Activist News Agency (HRANA). Norská organizace Iran Human Rights (IHRNGO) oznámila, že zahynulo nejméně 51 demonstrantů, včetně devíti dětí. BBC Persian mluvila s rodinami 22 z nich a potvrdila jejich totožnost. BBC a většina dalších mezinárodních zpravodajských organizací mají zakázáno podávat zprávy z Íránu.

Varování íránských orgánů

Íránské bezpečnostní a justiční orgány vydaly sérii koordinovaných varování, zpřísnily svou rétoriku a zopakovaly dřívější vzkaz ‚žádné shovívavosti‘ od nejvyššího bezpečnostního orgánu Íránu, Nejvyšší rady národní bezpečnosti (SNSC). Íránská Rada národní bezpečnosti – zodpovědná za vnitřní bezpečnost a nezaměňovat s SNSC – uvedla, že proti demonstrantům, které popsala jako ‚ozbrojené vandaly‘ a ‚narušitele míru a bezpečnosti‘, budou přijaty ‚rozhodné a nezbytné právní kroky‘. V krátkém prohlášení varovala před ‚jakoukoli formou útoku na vojenská, policejní nebo vládní zařízení‘. Zpravodajské křídlo íránských Revolučních gard (IRGC) prohlásilo, že nebude tolerovat to, co popsalo jako ‚teroristické činy‘, a tvrdilo, že bude pokračovat ve svých operacích ‚až do úplné porážky nepřátelského plánu‘.

Výpadek internetu a situace ve městech

Země je od čtvrtečního večera pod téměř úplným výpadkem internetu, přičemž v pátek se vrátilo malé množství provozu, uvedly skupiny monitorující internet Cloudflare a Netblocks. To znamená, že z Íránu vychází méně informací. Ředitel IHRNGO Mahmood Amiry-Moghaddam v prohlášení uvedl, že ‚rozsah použití síly vlády proti demonstrantům se zvyšuje a riziko zintenzivněného násilí a rozsáhlého zabíjení demonstrantů po vypnutí internetu je velmi vážné‘. Nositelka Nobelovy ceny Shirin Ebadi varovala před možným ‚masakrem‘ během výpadku internetu. Jedna osoba, která byla schopna poslat zprávu BBC, uvedla, že se nachází ve městě Šíráz na jihu Íránu. Informovala o náporu na supermarkety ze strany obyvatel, kteří se snaží zásobovat jídlem a jinými základními potřebami v očekávání horších dnů. Vypnutí internetu znamenalo, že bankomaty nefungují a neexistuje způsob, jak platit za nákupy v obchodech, kde nelze použít debetní karty kvůli nedostatku internetu. Mahsa Alimardani, která pracuje pro nevládní organizaci na ochranu lidských práv Witness, řekla BBC v Londýně, že od čtvrtečního večera nemohla navázat kontakt se svou rodinou. Uvedla, že je velmi úzkostné nemít přístup k informacím a nevědět, zda se vaši blízcí zúčastnili protestů nebo zda jsou v pořádku.

Ověřená videa a výzvy k obnově monarchie

Protesty se konaly po celé zemi, přičemž BBC Verify ověřila videa ze 67 lokalit. V pátek se demonstranti shromáždili po týdenních modlitbách v jihovýchodním městě Záhedán, ukazují videa ověřená BBC Persian a BBC Verify. Na jednom z videí lze slyšet lidi skandovat ‚smrt diktátorovi‘, čímž odkazovali na Chameneího. Na dalším se demonstranti shromažďují v blízkosti místní mešity, když lze slyšet několik hlasitých výbuchů. Další ověřené video ze čtvrtka ukázalo požár v kanceláři Young Journalists Club, dceřiné společnosti státního vysílatele Irib, ve městě Isfahán. Není jasné, co požár způsobilo a zda byl někdo zraněn. Fotografie, které BBC obdržela ze čtvrtečního večera, také ukazují převrácená a zapálená auta na teheránském kruhovém objezdu Kaaj. Rezá Pahlaví, syn posledního íránského šáha, který byl svržen islámskou revolucí v roce 1979, v pátek vyzval Trumpa, aby byl ‚připraven zasáhnout a pomoci lidem Íránu‘. Pahlaví, který žije blízko Washingtonu DC, vyzval demonstranty, aby vyšli do ulic ve čtvrtek a pátek.

Kontext protestů a předchozí události

Protesty začaly před téměř dvěma týdny obchodníky v Teheránu rozzlobenými na kolabující měnu, než se rozšířily na studenty a pouliční demonstrace. Poslední velké protesty byly v roce 2022, kdy demonstrace vypukly po smrti Mahsy Amíníové ve vazbě, mladé kurdské ženy, kterou zadržela mravnostní policie údajně za nesprávné nošení hidžábu. Podle organizací na ochranu lidských práv bylo během několika měsíců zabito více než 550 lidí a 20 000 zadrženo bezpečnostními silami. Další zprávy poskytli Reha Kansara, Kasra Naji a Soroush Negahdari.