Bulharsko zažívá politickou krizi. Po týdnech masivních protestů oznámila vláda kolektivní rezignaci. Rozhodnutí přichází v době, kdy se země připravuje na zavedení eura.

Premiér Rossen Jeljaskow oznámil ve čtvrtek po koaličním jednání, že vláda podává demisi. Jak informuje Bild.de, rezignace přichází krátce před zavedením eura v této zemi Evropské unie, které je naplánováno na 1. ledna. Vláda vydržela u moci méně než rok.

Desetitisíce lidí vyšlo do ulic

Proti prozápadní vládě demonstrovaly po celé zemi desetitisíce lidí, zejména mladých. Protesty pokračovaly i ve středu, kdy se v celém Bulharsku opět sešly desetitisíce demonstrantů. K protestům vyzvalo opoziční seskupení PP-DB, které je také prozápadně orientované, ale nachází se v konfliktu s vládou.

Spor o rozpočet a korupce

Návrh rozpočtu jako spouštěč krize

Protesty vyvolal vládní návrh rozpočtu na rok 2026. Oponenti vlády tvrdili, že návrh zakrývá korupci, která v zemi zuří. Vláda následně návrh rozpočtu stáhla, ale protesty přesto pokračovaly. Situace eskalovala natolik, že vláda by se ve čtvrtek musela již pošesté v tomto roce postavit před hlasování o nedůvěře v parlamentu.

Bulharsko na chvostu žebříčku

V indexu vnímání korupce organizace Transparency International se Bulharsko spolu s Maďarskem a Rumunskem umístilo na posledním místě mezi členskými státy Evropské unie. Až do poslední chvíle vláda odmítala rezignovat.

Opakované předčasné volby

Bulharsko tak opět čelí předčasným volbám. Po masivních protikorupčních protestech v roce 2020 proti tehdejší vládě premiéra Bojka Borisova zažila jihovýchodní evropská země již sedm předčasných voleb. Politická nestabilita se tak stává charakteristickým znakem bulharské politické scény posledních let.

Zavedení eura v době krize

Rezignace vlády přichází v citlivém období. Bulharsko má 1. ledna zavést euro, což představuje významný krok pro ekonomiku země. Politická nejistota však může komplikovat tento proces a ovlivnit důvěru občanů i zahraničních partnerů v stabilitu země.