Americký prezident Donald Trump v novém rozhovoru otevřeně hovoří o svých plánech na expanzi vlivu Spojených států a o tom, že ho neomezují mezinárodní zákony. Prohlášení hlavy Bílého domu vyvolávají otázky o budoucnosti mezinárodních vztahů a respektování suverenity jiných zemí.

V rozhovoru pro The New York Times Trump přímo uvedl, že nepotřebuje mezinárodní právo a že jeho cílem není ublížit lidem. Když byl konfrontován s otázkou, zda jeho administrativa musí dodržovat mezinárodní zákony, prezident odpověděl, že to záleží na definici mezinárodního práva. Jak informuje People.com, Trump tvrdí, že existuje jen jedna věc, která může omezit jeho touhu po globální nadvládě: jeho vlastní morálka a vlastní mysl, protože to je jediné, co ho může zastavit.

Vojenská akce ve Venezuele a plány na další země

Rozhovor přichází méně než týden poté, co americké síly pod Trumpovým vedením zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku, první dámu Ciliu Flores, během rozsáhlých útoků na hlavní město Caracas. Oba byli převezeni do Spojených států, kde čelí několika obviněním souvisejícím s narkoterorismem.

Ačkoli Venezuela ustanovila dočasnou lídryni Delcy Rodríguez, Trump opakovaně prohlásil, že Spojené státy nyní řídí tuto nezávislou zemi. Prezident uvedl, že Venezuela bude řízena velmi uvážlivě a spravedlivě a bude vydělávat hodně peněz. Trump tvrdí, že Venezuelané ukradli americkou ropu, protože Spojené státy vybudovaly celý průmysl a oni ho prostě převzali, jako by Američané byli ničím, proto se rozhodli jednat.

Prezident dodal, že Spojené státy budou prodávat velké množství ropy z Venezuely jiným zemím a zajistí, aby ropa tekla tak, jak by měla. Trump slíbil, že se postarají o lidi ve Venezuele, kteří budou mít mír, spravedlnost a skutečnou zemi.

Ambice anektovat Grónsko

Prezident se však neplánuje zastavit jen u Venezuely. Trump je fixován na touhu anektovat Grónsko, které je v současnosti pod kontrolou Dánska, spojence USA v NATO. Prezident připustil, že možná bude muset volit mezi zachováním vztahu země s NATO a převzetím Grónska, které je důležitou obchodní křižovatkou mezi Spojenými státy, Evropou, Čínou a Ruskem.

Strategický význam ostrova

Trump novinářům na palubě Air Force One 4. ledna řekl, že Grónsko je nyní strategicky velmi důležité a je pokryto ruskými a čínskými loděmi. Uvedl, že Spojené státy potřebují Grónsko z hlediska národní bezpečnosti a Dánsko to nebude schopno zajistit.

Pro The New York Times Trump zdůraznil, že nestačí, aby zemi kontroloval spojenec, chce výhradní a úplné vlastnictví. Prezident vysvětlil, že vlastnictví je podle jeho pocitu psychologicky potřebné pro úspěch. Myslí si, že vlastnictví poskytuje věci a prvky, které nelze získat jen podepsáním dokumentu, jako je pronájem nebo smlouva.

Hrozby vůči dalším zemím regionu

Trump má ve svém hledáčku také Kolumbii, Kubu, Írán a Mexiko. Prezident dříve novinářům řekl, že s Mexikem je třeba něco udělat, protože přes Mexiko se přelévá mnoho problémů a budou muset jednat. Narážel přitom na drogové kartely v zemi.

Trump dodal, že by rádi, kdyby to udělalo Mexiko samo, jelikož je toho schopno, ale bohužel jsou kartely v Mexiku velmi silné. Co se týče Kolumbie, prezident o kolumbijském prezidentovi Gustavu Petrovi řekl, že jeho zemi řídí nemocný muž, který má rád výrobu kokainu a jeho prodej do Spojených států, a nebude to dělat velmi dlouho.

Obavy kolumbijského prezidenta

Petro hovořil s The New York Times předtím, než zavolal Trumpovi, aby prodiskutovali hrozby. Vyjádřil svou obavu z toho, že Spojené státy provedou úder v Kolumbii podobný tomu ve Venezuele. Kolumbijský prezident uvedl, že jsou v nebezpečí, protože hrozba je reálná a byla vyslovena Trumpem.

Mezinárodní reakce a budoucnost

Trumpova prohlášení vyvolávají vážné otázky o budoucnosti mezinárodního řádu a respektování suverenity států. Jeho přístup k mezinárodnímu právu a otevřená vyjádření o vojenských akcích a anexích vyvolávají znepokojení nejen v dotčených zemích, ale i mezi spojenci Spojených států.

Prezidentova slova o tom, že ho může zastavit jen jeho vlastní morálka, naznačují, že se necítí vázán tradičními diplomatickými a právními normami. Situace ve Venezuele, kde americké síly provedly vojenskou operaci a zajaly zvoleného prezidenta, představuje precedens, který může mít dalekosáhlé důsledky pro mezinárodní vztahy a stabilitu v regionu Latinské Ameriky.