Saská města a obce čelí finančnímu kolapsu: chybí miliarda eur
Komunity v německé spolkové zemi Sasko se ocitly v dramatické finanční situaci. Nová zpráva o financování obcí za léta 2024 a 2025 odhaluje alarmující čísla, která naznačují hluboké problémy v rozpočtech měst a obcí. Téměř miliarda eur chybí v kasách samospráv a stále více z nich se stává neschopnými jednat.
Dokument vypracovaný týmem z Lipské univerzity byl ve čtvrtek představen Saským sdružením měst a obcí. Jak informuje portál Bild.de, situace je podle odborníků mimořádně vážná a vyžaduje si okamžitá řešení.
Dr. Mario Hesse, spoluautor zprávy, charakterizuje stav jasně: ‚S dramaticky a katastrofou jsme jinak opatrní – ale tentokrát je situace vysoce dramatická.‘
Polovina samospráv v červených číslech
Přibližně 50 procent všech saských komunit v současnosti vykazuje ztráty. V dobrých letech to byla maximálně čtvrtina. Třetina obcí navíc není schopna splácet úvěry ani investovat z vlastních zdrojů.
Obzvláště trpké je zjištění, že Sasko je v přidělování krajských příspěvků obcím na posledním místě mezi východními spolkovými zeměmi. Přitom daňové příjmy jsou srovnatelně vysoké – druhé nejvyšší mezi východoněmeckými zeměmi.
Investice do infrastruktury se propadají
Komunity přitom nesou přibližně 50 procent všech státních úkolů – špičkovou hodnotu, kterou jinak dosahuje pouze Severní Porýní-Vestfálsko. Šetří se proto nikoli na personálu, ale na cestách, školách a mostech.
Hesse varuje před ‚upevňováním krize‘: ‚Špatná finanční situace se přímo projevuje na investicích do komunální infrastruktury.‘
Sociální náklady jako hlavní problém
Překročení miliardy v roce 2025
Klíčovým faktorem nárůstu nákladů jsou sociální výdaje. V roce 2025 byla poprvé překročena miliardová hranice. Z toho připadá 78 procent na takzvanou pomoc při začleňování, sociální dávky pro lidi se zdravotním postižením nebo lidi ohrožené postižením.
Tyto komunální náklady snáší Komunální sociální svaz (KSV). Odvod, který musí města a obce platit pro KSV, vzrostl od roku 1996 o více než 200 procent.
Požadavek na trvalé financování
Autor studie profesor Thomas Lenk proto požaduje: ‚Spolková země musí trvale vstoupit do financování – buď účastí na KSV nebo úplným převzetím sociálních nákladů.‘
Srovnání s ledovými krami na Labi
Obzvláště výrazně se vyjadřuje Bert Wendsche, 62letý bezpartijní prezident Saského sdružení měst a obcí a primátor Radebeuelu. ‚Finanční situace je tak mrazivá jako ledové kry na Labi.‘
Saské komunity měly v roce 2024 celostátně nejhorší finanční vybavení ze všech spolkových zemí, současně však nejvyšší potřebu financování. Aktuálně chybí samotných 450 milionů eur.
Dříve plynulo 35 procent krajského rozpočtu do komunit, dnes už jen 33 procent. Wendsche dodává: ‚To je přibližně o miliardu eur méně.‘

