Obrovské davy demonstrantů pochodovaly ulicemi íránské metropole a dalších měst v tom, co je označováno za největší přehlídku síly odpůrců klerikálního establishmentu za poslední roky. Mírové demonstrace v Teheránu a druhém největším městě Mašhad ve čtvrtek večer, které bezpečnostní složky nerozehnaly, lze vidět na záběrech ověřených BBC Persian. Později monitorovací skupina informovala o celonárodním výpadku internetu. Na záběrech je slyšet, jak demonstranti volají po svržení íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a návratu Rezy Pahlavího, exilového syna zesnulého bývalého šáha, který vyzval své podporovatele, aby vyšli do ulic. Jak informuje BBC, šlo o dvanáctý po sobě jdoucí den nepokojů, které vyvolal hněv nad kolapsem íránské měny a rozšířily se do více než 100 měst a obcí ve všech 31 íránských provinciích podle organizací na ochranu lidských práv.

Oběti a zatýkání během protestů

Americká Human Rights Activist News Agency (HRANA) uvedla, že zahynulo nejméně 34 demonstrantů, z toho pět dětí, a osm příslušníků bezpečnostních sil, přičemž 2 270 dalších demonstrantů bylo zatknuto. Norská organizace Iran Human Rights (IHR) uvedla, že bezpečnostní síly zabily nejméně 45 demonstrantů včetně osmi dětí. BBC Persian potvrdila smrt a totožnost 22 lidí, zatímco íránské úřady informovaly o smrti šesti příslušníků bezpečnostních sil. Protesty jsou považovány za největší od roku 2009, kdy miliony Íránců vyšly do ulic velkých měst po sporných prezidentských volbách. Desítky podporovatelů opozice byly zabity a tisíce zadrženy v následném zásahu.

Průběh čtvrtečních demonstrací

Mašhad a Teherán

Ve čtvrtek večer videa zveřejněná na sociálních sítích a ověřená BBC Persian ukázala velký dav demonstrantů pohybujících se po hlavní silnici v Mašhadu na severovýchodě země. Je slyšet výkřiky "Ať žije šáh" a "Toto je poslední boj! Pahlaví se vrátí". V jednom momentě je vidět několik mužů, jak šplhají na nadjezd a odstraňují to, co se zdá být sledovací kamery připevněné k němu. Další video zveřejněné online ukázalo velký dav demonstrantů kráčejících po hlavní silnici ve východním Teheránu. Na záběrech zaslaných BBC Persian ze severu hlavního města je slyšet další velký dav skandující "Toto je poslední boj! Pahlaví se vrátí". Jinde na severu byli demonstranti natočeni, jak křičí "Nečestný" a "Nebojte se, jsme všichni spolu" po srážce s bezpečnostními silami.

Další města

Další videa ukázala demonstranty skandující "Smrt diktátorovi", což je odkaz na Chameneího, v centrálním městě Isfahán, "Ať žije šáh" v severním městě Babol a "Nebojte se, jsme všichni spolu" v severozápadním městě Tabríz. V západním městě Dezful záběry zaslané BBC Persian ukázaly velký dav demonstrantů a také příslušníky bezpečnostních sil, kteří se zdáli otevírat palbu z centrálního náměstí. BBC a další mezinárodní zpravodajské organizace mají zakázáno informovat z Íránu, proto se při zjišťování a ověřování toho, co se děje na místě, spoléhá na sociální média.

Výzvy k pokračování protestů a reakce

Večerní protesty přišly krátce poté, co Reza Pahlaví, jehož otec byl svržen islámskou revolucí v roce 1979 a žije ve Washingtonu, vyzval Íránce, aby "vyšli do ulic a jako jednotná fronta křičeli své požadavky". V příspěvku na X Pahlaví uvedl, že "miliony Íránců dnes večer požadovaly svou svobodu", přičemž demonstranty označil za své "odvážné krajany". Poděkoval americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi za to, že "volá režim k odpovědnosti", a vyzval evropské lídry, aby udělali totéž. Pahlaví také vyzval k pokračování protestů od 20:00 místního času v pátek večer. Zazněly i samostatné výzvy k protestům od kurdských opozičních skupin a některých skupin univerzitních studentů. Sedmnáct íránských aktivistů za lidská práva včetně uvězněné nositelky Nobelovy ceny Narges Mohammadi mezitím vydalo společné prohlášení, v němž uvedli, že mírový přechod od Islámské republiky je nepopiratelnou nezbytností pro budoucnost Íránu.

Reakce úřadů a mezinárodní ohlasy

Íránská státní média bagatelizovala rozsah čtvrtečních nepokojů. V některých případech popírala, že se protesty vůbec konaly, a zveřejňovala videa prázdných ulic. Mezitím internetový hlídač NetBlocks uvedl, že jeho metriky ukázaly, že Írán je "uprostřed celonárodního výpadku internetu". "Incident následuje po sérii eskalujících opatření digitální cenzury zaměřených na protesty po celé zemi a brání právu veřejnosti komunikovat v kritickém momentu", varoval s odkazem na předchozí ztráty konektivity v několika městech. Dříve během dne záběry z Lomaru, malého města v západní provincii Ílám, ukázaly dav skandující "Děla, tanky, ohňostroje, mulláhové musí odejít", což je odkaz na klerikální establishment. Další ukázaly lidi házející papíry do vzduchu před bankou, do které se zdálo, že se vloupali. Další videa ukázala mnoho zavřených obchodů v několika převážně kurdských městech a obcích v provinciích Ílám, jakož i Kermánšáh a Lorestán. Následovalo to po výzvě k generální stávce exilových kurdských opozičních skupin v reakci na smrtelné zásahy proti protestům v regionu. Nejméně 17 demonstrantů bylo zabito bezpečnostními silami v Ílámu, Kermánšáhu a Lorestánu během nepokojů a mnozí z nich byli příslušníky kurdské nebo lorské etnické menšiny podle kurdské organizace na ochranu lidských práv Hengaw.

Středeční násilnosti a další oběti

Ve středu došlo k násilným střetům mezi demonstranty a bezpečnostními silami v několika městech a obcích v západním Íránu, jakož i v dalších regionech. IHR uvedla, že to byl nejsmrtelnější den nepokojů, přičemž 13 demonstrantů bylo potvrzeno jako zabitých po celé zemi. "Důkazy ukazují, že rozsah zásahu se každým dnem stává násilnějším a rozsáhlejším", uvedl ředitel skupiny Mahmood Amiry-Moghaddam. Hengaw uvedl, že dva demonstranti byli zastřeleni bezpečnostními silami v Khoshk-e Bijar v severní provincii Gilan ve středu večer. Íránská polooficiální tisková agentura Fars, která je blízká Revolučním gardám, informovala, že tři policisté byli také zabiti ve středu. Uvedla, že dva byli zastřeleni ozbrojenými jednotlivci mezi skupinou "výtržníků" v jihozápadním městě Lordegan a třetí byl ubodán k smrti "během snah o kontrolu nepokojů" v okrese Malard západně od Teheránu.

Mezinárodní reakce a prohlášení

Ve čtvrtek americký prezident Donald Trump zopakoval svou hrozbu vojenského zásahu, pokud íránské úřady zabijí demonstranty. "Dal jsem jim vědět, že pokud začnou zabíjet lidi, což mají tendenci dělat během svých nepokojů – mají hodně nepokojů – pokud to udělají, zasáhnu je velmi tvrdě", řekl v rozhovoru pro Hugh Hewitt Show. Samostatně americký ministr financí Scott Bessent uvedl, že íránská ekonomika je "na kolenou". Během vystoupení v Economic Club of Minnesota ve čtvrtek dodal: "Prezident Trump nechce, aby ublížili více demonstrantům. Toto je napjatý moment." Íránský prezident Masúd Pezeškján dříve vyzval bezpečnostní síly, aby při zacházení s mírovými protesty uplatňovaly "maximální zdrženlivost". "Jakémukoli násilnému nebo donucovacímu chování by se mělo předejít", uvedlo prohlášení. Chameneí, který má v Íránu nejvyšší moc, v sobotu řekl, že úřady by měly "mluvit s demonstranty", ale že "výtržníci by měli být postaveni na své místo".

Příčiny a pozadí protestů

Protesty začaly 28. prosince, kdy obchodníci vyšli do ulic Teheránu, aby vyjádřili svůj hněv nad dalším prudkým poklesem hodnoty íránské měny, riálu, vůči americkému dolaru na volném trhu. Riál klesl na rekordní minimum za poslední rok a inflace vyskočila na 40 procent, protože sankce kvůli íránskému jadernému programu tlačí na ekonomiku, kterou také oslabuje vládní špatné řízení a korupce. Univerzitní studenti se brzy připojili k protestům a ty se začaly šířit do dalších měst, přičemž davy bylo často slyšet skandovat hesla kritická vůči klerikálnímu establishmentu. V zprávách zaslaných BBC prostřednictvím aktivisty se sídlem ve Spojeném království žena v Teheránu uvedla, že protesty pohání zoufalství. "Žijeme v nejistotě", řekla. "Cítím se, jako bych visela ve vzduchu bez křídel k migraci i naděje sledovat své cíle zde. Život zde se stal nesnesitelným." Další uvedla, že protestuje, protože její sny byly "ukradeny" klerikálním establishmentem a chtěla, aby věděl, že "stále máme hlas ke křiku, pěst na to, abychom jim vrazili do tváře". Žena v západním městě Ílám uvedla, že zná mladé lidi z rodin spojených s establishmentem, kteří se účastní protestů. "Moje přítelkyně a její tři sestry, jejichž otec je známou postavou v zpravodajských službách, se připojují, aniž by o tom jejich otec věděl", řekla. Protesty jsou nejrozsáhlejší od povstání v roce 2022, které vyvolala smrt Mahsy Amíní v zadržení, mladé Kurdky, která byla zadržena mravnostní policií za údajné nesprávné nošení hidžábu. Více než 550 lidí bylo zabito a 20 000 zadrženo bezpečnostními silami během několika měsíců podle organizací na ochranu lidských práv.