Británie a Francie podepsaly deklaraci o záměru nasadit vojska na Ukrajině v případě uzavření mírové dohody s Ruskem. Oznámil to britský premiér Sir Keir Starmer po jednáních s ukrajinskými spojenci v Paříži.

Starmer uvedl, že Británie a Francie ‚zřídí vojenská centra napříč Ukrajinou‘ s cílem odradit budoucí invazi. Francouzský prezident Emmanuel Macron později dodal, že mohou být nasazeny tisíce vojáků.

Spojenci se ve velké míře dohodli na robustních bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu a navrhli, že USA převezmou vedoucí úlohu při monitorování příměří. Klíčová otázka území se však stále diskutuje.

Rusko opakovaně varovalo, že jakákoli cizí vojska na Ukrajině by byla ‚legitimním cílem‘. Moskva se zatím nevyjádřila k oznámením z francouzského hlavního města.

Ruský prezident Vladimir Putin spustil rozsáhlou invazi na Ukrajinu v únoru 2022 a Moskva v současnosti kontroluje přibližně 20 procent ukrajinského území, informuje portál BBC.

Deklarace záměru o nasazení sil

Hlavy států a vysocí představitelé z ‚Koalice ochotných‘ se zúčastnili úterních jednání v Paříži. Na společné tiskové konferenci po setkání Starmer řekl: ‚Podepsali jsme deklaraci záměru o nasazení sil na Ukrajinu v případě mírové dohody.‘

Britský premiér dodal, že jde o ‚životně důležitou část našeho závazku stát při Ukrajině dlouhodobě‘. Deklarace podle něj ‚připravuje cestu pro právní rámec, v jehož rámci by britské, francouzské a partnerské síly mohly působit na ukrajinském území, zabezpečovat ukrajinské nebe a moře a regenerovat ukrajinské ozbrojené síly v budoucnu‘.

Starmer doplnil, že Londýn se zúčastní jakékoli verifikace potenciálního příměří vedené USA.

Bezpečnostní záruky a protokoly

Stanovisko amerických vyjednavačů

Hlavní americký vyjednavač Steve Witkoff uvedl, že ‚trvalé bezpečnostní záruky a robustní závazky prosperity jsou nezbytné pro trvalý mír‘ na Ukrajině, což odkazuje na klíčový požadavek Kyjeva. Witkoff řekl, že spojenci ‚ve velké míře dokončili‘ svou práci na dohodnutí bezpečnostních protokolů, ‚aby lidé Ukrajiny věděli, že až toto skončí, skončí to navždy‘.

Vyjádření Kushnera

Jared Kushner, speciální vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa a jeho zeť, řekl, že po dohodě Ukrajinci potřebují vědět, že jsou zavedeny ‚skutečné zábrany‘, které zajistí, že se válka ‚nestane znovu‘.

Reakce Macrona a Zelenského

Prezident Macron uvedl, že ukrajinští spojenci dosáhli na jednáních ‚značného pokroku‘. Řekl, že v případě potenciálního příměří byly dohodnuty ‚robustní‘ bezpečnostní záruky pro Kyjev.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že v Paříži byl učiněn ‚obrovský krok vpřed‘, ale dodal, že úsilí bude považovat za ‚dostatečné‘ jen tehdy, pokud povede k ukončení války.

Otevřené otázky a výzvy

To, co Ukrajina nazývá bezpečnostními ‚zárukami‘ a co američtí představitelé popsali jako bezpečnostní ‚protokoly‘, může ponechat Trumpovi určitý prostor v případě obrany Kyjeva po budoucím ruském útoku. Není však pochyb, že Zelenskyj cítí, že on a jeho evropští spojenci zajistili od Washingtonu důležitý ústupek.

Slyšeli jsme málo nových detailů o tom, kde by byla vykreslena budoucí linie příměří a jaké území, momentálně okupované ruskými silami, by Ukrajina souhlasila odevzdat. Tato vyhlídka je stále něčím, co by mnozí Ukrajinci těžce přijímali, zejména když Rusko nadále denně útočí na města a kritickou infrastrukturu napříč Ukrajinou.

Ale když padá sníh a z východu vane ostrý vítr, Zelenskyj ví, že jedinou alternativou k příměří a následné mírové dohodě je další nákladná, vyčerpávající zima války s nevyhnutelnou ztrátou životů, která zasáhne Ukrajinu mnohem tvrději než Rusko.

Pozice Ruska a další kroky

Ukrajinský prezident zjevně doufá, že záruky amerického monitorování, mnohonárodní síly na ukrajinském území a větší podpora zbraní pro jeho ozbrojené síly přesvědčí někdy skeptickou populaci, že má pravdu, když žádá o mír, posílený rostoucí mezinárodní koalicí.

Při ukončení pařížské tiskové konference však Zelenskyj uznal, že úterní ‚milník‘ nutně nezaručuje mír. Skutečný pokrok stále potřebuje ruskou podporu a Moskva byla v posledních dnech výrazně ticho ohledně diplomatických snah ukončit válku.

Putin je známý tím, že je proti vyhlídce evropské mezinárodní síly v jakýchkoli sporných oblastech a bude neochotný zastavit postup svých vojsk, ač pomalý, pokud nebudou dosaženy válečné cíle Moskvy. Tlak na obě strany, aby učinily kompromisy a ukončily válku, však nepochybně roste.

Stav mírových jednání

Minulý týden Zelenskyj řekl, že mírová dohoda je ‚z 90 procent připravena‘. Dohoda na zbývajících 10 procentech by ‚určila osud míru, osud Ukrajiny a Evropy‘.

Území a bezpečnostní záruky byly v popředí nevyřešených otázek pro vyjednavače. Putin opakovaně varoval, že ukrajinská vojska se musí stáhnout ze všech částí východního Donbasu, jinak ho Rusko obsadí, přičemž odmítá jakýkoli kompromis ohledně ukončení války.

Zelenskyj dosud vyloučil postoupení jakéhokoli území, ale naznačil, že Ukrajina by mohla stáhnout svá vojska na dohodnutý bod, ale jen pokud Rusko udělá totéž. Moskva v současnosti kontroluje přibližně 75 procent Doněcké oblasti a přibližně 99 procent sousední Luhanské oblasti. Tyto dva regiony tvoří průmyslový region Donbas.

Původní mírový plán a jeho úpravy

Původní 28bodový mírový plán vedený USA, který minulý rok široce unikl do médií, byl Kyjevem a jeho evropskými spojenci vnímán jako silně nakloněný ve prospěch Ruska. To vyvolalo týdny intenzivní diplomacie na vysoké úrovni, přičemž Ukrajina, USA a evropští lídři se snažili návrh změnit.

Minulý měsíc Kyjev poslal USA aktualizovaný 20bodový plán, jakož i samostatné dokumenty načrtávající potenciální bezpečnostní záruky a ustanovení pro obnovu Ukrajiny, uvedl Zelenskyj.