Britský premiér Sir Keir Starmer v rozhovoru pro BBC jednoznačně prohlásil, že o budoucnosti Grónska by měly rozhodovat výhradně Grónsko a Dánsko. Jeho vyjádření přichází v době, kdy prezident Trump opětovně zdůraznil, že Spojené státy potřebují Grónsko z hlediska národní bezpečnosti. Americký prezident a vyšší členové jeho administrativy opakovaně zmiňují možnost, že by se toto poloautonomní dánské území mohlo stát anektovanou součástí Spojených států. Jak informuje BBC, premiéři Grónska i Dánska o víkendu tuto myšlenku důrazně odmítli.

Reakce grónského a dánského premiéra

Grónský premiér Jens Frederik Nielsen reagoval na nejnovější Trumpovy komentáře slovy „to už stačí“ a označil představu americké kontroly nad ostrovem za „fantazii“. Dánská premiérka Mette Frederiksen zase uvedla, že Spojené státy nemají právo anektovat žádný ze tří národů v dánském království. Když byl Sir Keir Starmer požádán, aby Trumpovi vzkázal, ať nechá Grónsko na pokoji, jeho odpověď byla definitivní, ačkoliv v diplomacii bývají odpovědi často opatrné a nuansované.

Starmerovo jasné stanovisko ke Grónsku

Britský premiér odpověděl jednoznačně: „Ano. Grónsko a Dánské království musí rozhodnout o budoucnosti Grónska a pouze Grónsko a Dánské království. Dánsko je blízkým spojencem v Evropě, je spojencem NATO a je velmi důležité, aby budoucnost Grónska byla pro Dánské království a pro samotné Grónsko a pouze pro Grónsko a Dánské království.“ Starmerovo vyjádření kontrastovalo s jeho mnohem méně definitivním jazykem ohledně legálnosti nedávného amerického zásahu ve Venezuele.

Otázka venezuelské operace

Starmerova opatrná reakce

Sir Keir Starmer uvedl, že Spojené státy budou muset odůvodnit kroky, které podnikly ve Venezuele, a dodal, že Británie bude vždy obhajovat mezinárodní právní normy. Opakovaně se však vyhnul přímé odpovědi na otázku, zda USA jednaly v souladu s mezinárodním právem. Řekl: „Byl tam nelegitimní prezident, který byl nyní odstraněn, a nemyslím si, že by nad tím někdo opravdu ronil slzy.“ Vyzval k co nejrychlejšímu mírovému přechodu k demokracii.

Kritika ze strany britských politiků

Americkou vojenskou akci kritizovali někteří labourističtí poslanci, jakož i lídři Liberálních demokratů, Strany zelených a SNP, kteří vyzvali premiéra, aby tento krok odsoudil jako porušení mezinárodního práva. V neděli se Emily Thornberry, která předsedá výboru pro zahraniční věci Dolní sněmovny, stala nejvýše postavenou labouristickou poslankyní, která tak učinila. V relaci BBC Radio 4 Westminster Hour uvedla, že americké údery nebyly „legální akcí“ a nedokáže si představit nic, co by mohlo být řádným odůvodněním. Situaci popsala jako „mezinárodní anarchii“ a varovala, že hrozí posílení pozice Ruska a Číny.

Mezinárodní reakce a OSN

Hrstka labouristických poslanců, většinou z levice strany, dosud veřejně odsoudila americkou akci za porušení mezinárodního práva. Více poslanců by však mohlo kritizovat britskou reakci v Dolní sněmovně později, až ministr zahraničních věcí přednese prohlášení o vývoji ve Venezuele. Bezpečnostní rada OSN, jejímž je Británie stálým členem, se sešla, aby prodiskutovala americkou operaci. Britský zástupce James Kariuki na setkání uvedl, že Británie chce vidět „bezpečný a mírový přechod k legitimní vládě“ ve Venezuele a znovu potvrdil svůj „závazek k mezinárodnímu právu“. Přišlo to poté, co podgenerální tajemnice OSN Rosemary DiCarlo otevřela zasedání slovy, že je „hluboce znepokojena, že pravidla mezinárodního práva nebyla respektována“ v souvislosti s americkou vojenskou akcí.

Pozadí venezuelské operace

Venezuelský levicový prezident a jeho manželka Cilia Flores byli odvezeni z Caracasu ve vojenské operaci ve spolupráci s americkými orgány činnými v trestním řízení. Od té doby byli v New Yorku obviněni ze zbraňových a drogových trestných činů, přičemž jsou obviněni z obohacování se z násilného zločineckého gangu pašujícího kokain do Spojených států. Maduro dlouhodobě odmítá obvinění jako záminku pro jeho násilné svržení z moci a oba se k obviněním proti nim přiznali jako nevinní.