Kolik je vám let? Podle nového výzkumu stačí tato jediná informace k tomu, aby vás zaměstnavatel raději ani nepozval na pohovor. Vědci z Masarykovy univerzity spolu s kanceláří ombudsmanky zjistili, že diskriminace na základě věku nezačíná až v předdůchodovém věku, jak se dosud předpokládalo, ale mnohem dříve. Výsledky prý překvapily i samotné autory studie. Nejhorší na tom je, že prokázat takovou diskriminaci je v praxi téměř nemožné. Jak informuje Blesk, výzkumníci nezvolili dotazníky ani průzkumy, ale otestovali realitu přímo v terénu.

Čtyři tisíce životopisů odhalily nepříjemnou pravdu

Výzkumníci z MUNI a kanceláře ombudsmanky rozeslali přes čtyři tisíce fiktivních životopisů na reálné pracovní inzeráty zveřejněné v databázi Úřadu práce. Všechny životopisy přitom plně odpovídaly požadavkům konkrétních inzerátů, lišil se jen věk fiktivního uchazeče. Sledovala se jediná věc – zda zaměstnavatel odpoví pozitivně, tedy pozve uchazeče na pohovor nebo ho vyzve k dalšímu kontaktu. Výsledky jsou jednoznačné: uchazeči ve věku 40 až 44 let dostali pozitivní odpověď v 28,9 procenta případů, zatímco lidé ve věku 51 až 55 let uspěli jen v 26,1 procenta případů. Podle zprávy mapující výzkum snižuje každý další rok věku šanci na odpověď o 0,3 procentního bodu. „Věková diskriminace v předdůchodovém věku je velmi dobře dokumentovaná. Zajímalo nás, jestli nenastupuje už dříve – ve středním věku,“ vysvětlil ekonom Štěpán Mikula z Masarykovy univerzity, jeden z autorů studie. „Detekovaná diskriminace již od 40 let pro mě trochu překvapivá je. Očekávali jsme její nástup až v trochu vyšším věku,“ dodal. Diskriminace se přitom projevuje napříč většinou odvětví a profesí, výjimkou je jen zdravotnictví a sociální péče.

Zákon existuje, v praxi ale téměř nefunguje

Proč je diskriminaci tak těžké prokázat

Věková diskriminace při přijímání do zaměstnání je v Česku zákonem zakázána a zaměstnavatel by dokonce neměl rok narození uchazeče ani zjišťovat. Jenže věk lze ze životopisu odhadnout poměrně snadno, například podle data ukončení studia. Pokud uchazeč pojme podezření, že byl odmítnut kvůli věku, prokázat to je téměř nemožné. „Zaměstnavatelé jen zcela výjimečně sdělují uchazečům, jejichž životopisy vyřadili, důvody svého rozhodnutí,“ upozorňuje výzkumná zpráva. Takzvaný ghosting, kdy zaměstnavatel neodpoví vůbec, je běžnou praxí. Mikula upozorňuje, že ani legislativní řešení není jednoduché. „Pokud by uchazeči například nesměli věk v CV ani naznačovat, potom by je diskriminující zaměstnavatel odmítl až po osobním kontaktu,“ řekl. Zákon podle něj ale může hrát roli i nepřímo, jako společenská norma jasně říkající, že diskriminovat se nesmí.

Co na to ombudsman a úřad práce

Zástupce ombudsmanky Vít Alexander Schorm upozorňuje, že diskriminace na trhu práce poškozuje celou společnost. „Pokud jsou lidé při hledání práce znevýhodňováni z důvodů, které nesouvisejí s jejich schopnostmi nebo kvalifikací, dochází nejen k porušení zásady rovného zacházení, ale také ke ztrátě cenného lidského potenciálu,“ říká. Zároveň přiznává, že pokud se zaměstnavatel rozhodne pro diskriminující postup, je jen velmi obtížné mu v tom zamezit. Diskriminace přitom podle něj často není motivována zlým úmyslem, ale opomenutím či neznalostí. Ombudsman dlouhodobě usiluje o úpravu zákonů, která by lidem poskytovala lepší ochranu, usnadnila prokazování diskriminace u soudu a snížila vysoké soudní poplatky. Podle svých slov se také připravuje na zapojení do přípravy mezinárodní Úmluvy na ochranu starších lidí, která vzniká na půdě OSN. Výsledky výzkumu podle mluvčí Úřadu práce Jaroslavy Ballekové nepřekvapily – korespondují s dlouhodobými poznatky úřadu. Od roku 2023 proto ÚP provozuje projekt Věk není překážkou pro uchazeče od 55 let a projekt Nová etapa zaměřený na skupinu 40 až 54 let. „Tito lidé se ocitají pod tzv. skleněným stropem, kdy je zřejmé, že právě věk brání této věkové skupině uspět na trhu práce,“ vysvětlila Balleková.

Roky hledání práce a co dělat při podezření na diskriminaci

Data Úřadu práce ukazují, jak dramaticky se situace s věkem zhoršuje. Zatímco člověk do 34 let hledá práci průměrně 275 dní, ve věkové skupině 45 až 54 let je to už 555 dní. Lidé nad 55 let čekají v průměru 777 dní, tedy více než dva roky. Přesto se nevzdávají – věková skupina 55 až 64 let tvořila desetinu všech účastníků vzdělávacích aktivit ÚP, přičemž nejčastěji se učili umělou inteligenci a digitální dovednosti. Pokud má člověk pocit, že ho zaměstnavatel odmítl kvůli věku, má tři možnosti: obrátit se na ombudsmana zdarma a rychle, ale bez možnosti cokoliv vymáhat, podat podnět inspektorátu práce, který může uložit pokutu až milion korun, ale nemůže zaměstnavatele přimět k přijetí uchazeče, nebo podat antidiskriminační žalobu jako nejsilnější, ale nejdražší a časově nejnáročnější nástroj. „V případech, kdy k diskriminaci dojde, je vždy důležité pokusit se shromáždit důkazy – e-mailovou komunikaci, inzerát, pozvánky na pohovor nebo jiná svědectví,“ radí Schorm. „Důležité je nebát se nebo nestydět se říct si o pomoc.“